Velká Církev
Není spořádanější a mocnější organizace nežli Velká Církev.
Naivní slova jednoho představeného kláštera na Agrenu
Onen představený ale měl alespoň v něčem pravdu. Církev je skutečně nejmocnější organizací na celém známém světě. A to přesto, že na Aurinu neexistují žádní bohové. Abychom ale pochopili smysl celé Církve a všech jejích činů, musíme se vrátit mnoho staeltí do minulosti.
Kdysi dávno…
Na počátku všeho byl, je a bude vždy jeden příliš ambiciózní člověk. Jeho jméno je dnes dávno zapomenuto, on sám i všichni ostatní jej nazývají Bohem. Není ale mnoho takových, kteří jej viděli. Jen okruh nejbližších přátel a spolutvůrců jej zná důvěrně, nikam však tyto zvěsti nešíří. On sám před mnoha lety přišel na zvrácenou myšlenku, že by se dalo velice dobře vydělávat na potřebě lidí v něco věřit. Začal tedy s pomocí někdejších přátel šířit zvěsti a krátké zkazky o příchodu boha. Jediného a prapůvodního, neboť netoužil být něčím nástupcem. Chtěl být jediným. Jeho lidé tedy začali konat svou práci, avšak lidé nevěřili pohádkám o příchodu spasitele. On se ale stále nevzdával. Měl v záloze ještě jeden plán. S pomocí mocných a vlivných alchymistů, theurgů a mágů uměle vytvořil několik přírodních katastof. Následně jeho kněží začali šířit zprávy o rozzlobení nového boha, který seslal na lidstvo přírodní živly. Každý, kdo toužil pocítit přízeň nového Boha, musel obětovat část své úrody v kostele. S pomocí takto získaných prostředků se on, nyní již zvaný Bůh, mohl pokusit získat další věrné ovečky, které dále budou přispívat na rozvoj Církve. Z rozmaru jednoho člověku tak vznikla organizace, dnes nazývaná Velká Církev, která postupem času získala mnoho přívrženců a slepých fanatiků. Je skutečně nejmocnější na Aurinu, neboť má ohromný politický vliv. Přitom skutečnou podstatu Církve znají pouze její zakladatelé, dnešní velekněží, někteří mocní a zkušení mágové a pak samozřejmě sám Jediný. Nyní se ale věnujme jednotlivým frakcím církve.
Kněží
Kněží jsou tím posledním článkem dlouhých Církevních prstů. To oni získávají stále nové a nové lidi na víru v jediného Boha. To oni přijímají od nevinných vesničanů oběti, které následně odvádějí svému Bohu. Postupem času se kněží prakticky rozdělili do několika skupin, jejichž popis následuje:
Kazatelé - velice důležitá skupina kněžích. V každém kostele či chrámu je alespoň jeden kazatel, tedy osoba, která neustále přesvědčuje lidi o existenci Boha a nutnosti přinášet oběti. Jejich místo je na kazatelně, odkud motivují věrné ovečky v hloubi pod sebou. Samotní kazatelé ovládají převážně hypnotická kouzla, kterými dokáží ošálit celé davy lidí. Kazatelem se nemůže stát jen tak někdo. Každý kazatel musí projít mnohaletým výcvikem v Církevní katedrále, kde jej zkušení mniši a velekněží zaučují novému řemeslu. Odměnou za dlouhé úsilí je ale kazateli naprostá přízeň velekněžích, neboť všichni si až příliž uvědomují, že kazatelé jsou nejdůležitější složkou celé Velké Církve.
Léčitelé - zatímco kazatelé vládnou a motivují především svými slovy, léčitelé jsou zaměřeni na konání skutků. V každé nemocnici je alespoň jeden léčitel, který mistrně ovládá anatomii těl humanoidů a je tak schopen poskytnout urachlenou pomoc. Na rozdíl od kazaztelů se léčitelkami mohou stát i ženy (a nezřídka se tak i děje). Léčitelé mají díky povaze svého konání nejblíže k hraničářům. Díky svým činům a většinou i otevřenému a dobrému srdci nejsou až tolik ohroženi odbojnými organizacemi, Bílými mágy počínaje a Styrickým kruhem konče. Vždyť léčitelé se nesnaží obyvatele vykořisťovat, ale naopak se snaží všemožně pomoci.
Šamani - ač to zní podivně, i domorodé kmeny zapadají do plánů jednoho rozmařilce, a proto i místní šamamni jsou často pod jeho vlivem. Církvi navíc nahrává, že domorodci svému šamanovi nezmezně věří a považují jej víceméně za poloboha. Samotný šaman je jakousi kombinací kazatele a léčitele, navíc ale dokáže v omezezné míře přivolávat a odvracet přírodní pohromy. V tomto umění ale zdaleka nedosahují takových schopností, jako ten nejsalbší velekněží Církve.
Poutníci - jsou často opomíjenou, ale velice důležitou složkou. Pracují jako jakýsi spojovací prostředek mezi jednotlivými skupinami kněžích a velekněžími. Navíc přitom, jak se potulují krajem, ovlivňují nejrůznější pocestné a dobrodruhy a opět tak zčásti plní funkci kazatelů. Často ještě ovládají některé chodecké schopnosti a disponují zvláštní schopností. Dokáží totiž být vždy na správném místě ve správnou dobu. Jsou tedy vždy tam, kde je jich potřeba, čímž získávají větší a větší důvěry ve schopnosti Boha.
Mniši - nejsou nijak vlivnou, nebo dokonce mocnou skupinou. Jsou to vlastně učedníci, kteří se v budoucnu možná stanou čelny některé výše uvedené skupiny. Nejvíce mnichů se touží stál léčiteli, či kazateli. Mnich, který by toužil se stát poutníkem, je spíše vzácností a takový, který by se chtěl stát domorodým šamanem ještě nebyl zaznamenán.
Velekněží
Není jich mnoho, přesto svou mocí mnohonásobně předčí početnější kněží. Velekněží jsou nejbližšími spolupracovníky samotného Boha, jak si onen rozmarný zbohatlík začal říkat. Oni jediní zanjí podtsttu Církve, tedy to, že žádný Bůh neexistuje. Nikdo z nich ale samozřejmě tuto zprávu nerozšiřuje příliš do světa, neboť nechtějí přijít o svou vysokou životní úroveň. Schopnosti velekněží jsou prakticky neomezené, neboť právě oni způsobují ty různé přírodní katastrofy, které nutí věřící přinášet oběti. Moc dobře vědí, že pokud by se snad stali nedůvěryhodnými, nebude problém je odstranit. A tak dál plní svou úlohu. najdeme zde i vysoce postavené lidi. Tak předně je to Anian, Elénský kníže. Ten má na Taurisu velkou moc a velice dobře ví, že mu podpora církve může přijít vhod v případě volby nového Taurisského krále. Každý z velekněžích navíc kontroluje činnost své části církve a má tak naprostou kontrolu na děním ve svém "rajonu". Právě velekněží jsou největším terčem kritiky nejrůznějších proticírkevních organizací. Musí se mít stále na pozoru. Ovšem jejich magie je smrtelně nebezpečná každému a všem.
Božstva
Církev si samozřejmě uvědomovala, že těžko budou věřit ve stejného boha divoši a obyvatelé Taurisu. Začaly proto vznikat nejrůznější božstva, za kterými se ovšem neskrývá nikdo jiný, než onen ambiciózní blázen. Samozřejmě sem neuvedu bohy, které uctívají jiná náboženství a sekty. Na Taurisu, kde je civilizace asi nejvyspělejší, přijali vládu jediného boha. Eldanští elfové věří pouze a jen ve svou bohyni Mauris, která nemá s Velkou církví nic společného. Ostatní národy na Eldanu si přivlekly nejrůznější víry, podle toho, odkud přišly. Moril je v tomto ohledu mnohem zajímavější. neustálým konflikty se skřety zmítaný kontinent potřebuje jiné bohy, než například mírný Tauris. nejvíce stoupenců tady má asi bůh všech válek a vítězství, Ritius. Věří v něj všichni vojáci, jdoucí do bitvy a samozřejmě i obránci, kteří jim stojí tváří v tvář. Běžní vesničané věří v jakési Bohy, které si sami vymysleli, i když je stále zastupuje Církev. Mezi ně patří například Aiven a Damacon. nejvzdělanější lidé na Morilu věří v jediného Boha, zastupovaného opět Církví. Na Agrenu je v převaze hlavně Damacon, bůh ochránce. Mají to nasvědomí hlavně cestovatelé a objevitelé, kteří vyrážejí na Nurreiu. Druhý v pořadí je opět bůh válek Ritius. Zdejší elfové, byť je jich menšina, si prosadili víru v Mauris, bohyni lesů a čistoty přírody. Ethanští piráti věří převážně v boha válek, ale najdou se i věřící v Damacona. Severní souostroví má odnepaměti vlastní náboženství, které je trnem v oku Velké Církve. Tolik tedy stručný výčet božstev, jež má v područí samotná Velká Církev, a z nichž profituje a získává moc.
Církevní stavby
Žádné náboženství se neobejde bez budov, ve kterých by se mohlo šířit a prosperovat. Nejtypičtějším zástupcem budov Církve je kostel. Ale pojďmě popořádku. Vdobách, kdy církev začínala, neměla žádné budovy. Pouze několik potulných mnichů. Až jakmile začala získávat první finanční prostředky, vznikaly první oltáře a kaple. To stále nebyly důstojné stavyb, ale alespoň dávaly Bohu najevo, že jeho záměr přesně vyšel. Církev se začala šířit. Z malých kapliček se stávaly větší a větší, stejně jako sílila a bobtnala samotná cíkev. Jak vznikala jednotlivá božstva, začaly se lišit i stavby Církevního typu. Započalo to vesnickými kostelíky, které byly každý jiný. Záleželo totiž na bohatosti občanů dané vesnice a samozřejmě na jejich přání, které stavitelé ochotně ztvárnili. Například v horských vískách jsou kostely strze zařízené, neboť zdejší lidé, většinou pastýři, si nepotrpí na nějaký luxus. V nížinných vesnicích už byly kostely zdobenější, stejně jako domovy věřících, kteří celoustavbu samozřejmě museli financovat. Nejrozlehlejší a zároveň nejzdobenější kostely byly ve velkých, sídelních městech, jako jsou dnes Sirwalon a Rillion. Tam také začaly vznikat první katedrály, velké stavby, které církev potřebovala k ukázání své vlastní moci a velikosti. Jak rostla moc církve, rostla i velikost katedrál. Každá církev ale potřebuje někde cvičit své kněží, a tak na popud samotného boha začaly vznikat první kláštery. Uzavřená komunita kláštera byla zcela otevřená učení o Bohu a Církvi a tak právě odsud vyšli ti nejvlivnější a nejúspěšnější mniši. Velekněží si navíc začali ze svých peněz stavět leké sídla ve městech a utráceli tak další peníze věřících, byť nic netušících. Ale jednou někdo odhalí podstatu Církve a Bohovo panování končinám Aurinským bude skončeno.
Temný Bůh Azash
I přišlo temno. Temno, jež svou zvrhlostí bohatě předčí nejčernější myšlenky obyvatel Aurinu.
starodávný text, objevený v knize jistého Saurituse Deirského
Před dávnými léty, v dobách, kdy vrcholila moc Církve, objevil se na scéně jistý Azash, mocný vévoda z Enoty. Nezamlouvalo se mu, kterak vůle jediného člověka pobláznila téměř celý Aurin a toužil sám vládnout části světa. Moc dobře si uvědomoval, že pustit se do bitvy s Církví znamená jistou smrt a proto se zaměřil na jinou část obyvatel. Vždyť právě skřeti, kterých je obrovské množství měli Boha velmi slabého, předurčeného k nahrazení. A tak se stalo, že člověk Azash začal vládnout skřetům, byť skrytě, z pozice temného Boha. Následovalo dlouhé období, kdy se moc Azashe postupně zvyšovala. Skřeti nejsou dostatečně inteligentní na to, aby pochopili podstatu svého Boha a skřetí šamani zase nemají zájem svého chlebodárce podrazit. Azash se ale odmítl spokojit s vládou nad ubohými skřety. Na Aurinu chodí i mnoho jiných temných a velice inteligentních tvorů. Mezi ty nejvlivnější patří nekromanti a mezi nimi je největším pilířem Néndor, pán a tvůrce nemrtvých. Azash si moc dobře uvědomil, že právě Néndor je pro něj ten nejdůležitější segment a s mocí jeho hrůzných služebníků dokáže velké věci. A tak se stalo, že Néndor, syn temnoty, padl do osidel Azashe, pána temnot. Vzniklo tak nejstrašnější spojení od dob vzniku světa. Nejděsivější fáze vlády Azashe ale teprve přijde, a to v době, kdy Néndorovi služebníci budou vládnout Aurinu, budou jej týrat a rozsápou původní obyvatele.
Prostor pro REKLAMU
